Soubory cookies nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat naše služby. Pokud budete náš web používat i nadále, vyjádříte tím svůj souhlas s našimi zásadami týkajícími se souborů cookies. Způsob zpracování cookies můžete změnit v nastaveních internetového prohlížeče.

Přihlášení do interní sekce

Vývoj v kauze kolem IŽP

Vývoj v kauze kolem IŽP

Obvodní soudy pro Prahu 1 a 2 vynesly zajímavé rozsudky, které se týkají platnosti smluv investičního životního pojištění u společností Česká pojišťovna a Generali. Co soudy zjistily?

V listopadu loňského roku rozhodoval obvodní soud pro Prahu 1 (jednací číslo 27 C 146/2018-36) ve sporu mezi klientem a Českou pojišťovnou, ve kterém se spotřebitel domáhal neplatnosti smlouvy produktu IŽP a vrácení nákladů. Šlo o velmi podobný spor, který v únoru loňského roku vznikl po nálezu Úřadu finančního arbitra u daných investičních produktů České pojišťovny. Tentokráte ovšem klient nevyužil bezplatné služby této státní „ochraněspotřebitelské“ instituce jako prostředníka, ale šel rovnou k soudu.  A jak to dopadlo? Nijak pozitivně pro klienta.

Rozsudek je sice teprve prvoinstanční, ale přinesl důležitá fakta. Soud dospěl k závěru, že spotřebitel před uzavřením pojistné smlouvy převzal veškeré dokumenty potřebné pro uzavření pojistné smlouvy a stvrdil to svým prohlášením. V něm mimo jiné uvedl, že mu byly před uzavřením pojistné smlouvy písemně oznámeny veškeré informace vyplývající ze zákona o pojistné smlouvě a že mu rovněž byly zodpovězeny všechny písemné dotazy ohledně sjednávaného pojištění. Spotřebitel byl tedy pojišťovnou plně informován.


Soud dále také potvrdil, že sjednání počátečních a správních nákladů vyplývá z doplňkových pojistných podmínek pojišťovny, a pojišťovna je tak na základě nich oprávněna snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady a je rovněž oprávněna započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Jinými slovy, pojišťovna je oprávněna účtovat náklady spojené s pojištěním.

Soud rovněž dospěl k závěru, že spotřebiteli byla existence počátečních a správních nákladů známa již od počátku a měl dostatečné informace o nákladovosti produktu. Dle soudu měl navíc žalobce možnost, využít institutu výpovědi pojistné smlouvy do 2 měsíců od sjednání nebo se dovolat relativní neplatnosti právního úkonu v případě, že by dospěl k závěru, že informace, které dostal od pojišťovny resp. zprostředkovatele, nejsou dostatečné. Ani jedno z toho neučinil.


A v neposlední řadě soud rovněž uvedl, že Česká pojišťovna předložila spotřebiteli všechny nezbytné dokumenty. Žalobce pak po dobu 10 let od uzavření pojistné smlouvy neprojevil jakýkoli nesouhlas s jejím obsahem. Naopak s pojišťovnou uzavřel další pojistnou smlouvu. Na tuto novou smlouvu byla převedena pojistná rezerva (nikoliv celá částka uhrazená na pojistném) z původní smlouvy, tudíž by při sjednání nové smlouvy spotřebitel věděl, pokud by mu měla vzniknout případná škoda.

„V soudním řízení bylo prokázáno, že byla uzavřena platná pojistná smlouva a že spotřebitel byl pojišťovnou seznámen se všemi zákonnými informacemi, a to včetně povinnosti platit náklady, poplatky a rizikové pojistné. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by se pojišťovna dopustila vůči žalobci nekalých obchodních praktik,“ shrnula vývoj kauzy mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.


Obdobně pak obvodní soud pro Prahu 2 (jednací číslo 15 C 172/2017-316) ve druhé polovině loňského roku vynesl pravomocný rozsudek, který se týkal pojišťovny Generali. Zde už se jednalo o spor, který byl již dříve rozhodnutý u finančního arbitra. V tomto případě si spotřebitel konkrétně stěžoval na to, že byl v rámci sjednání smlouvy uveden v omyl, a proto se domáhal jejího zneplatnění. A Úřad finančního arbitra mu dal zapravdu.

Obvodní soud však dospěl k závěru, že rozhodnutí finančního arbitra bylo nesprávné a že uzavřená smlouva investičního životního pojištění je platná. Soud totiž potvrdil, že spotřebitel obdržel kompletní smluvní dokumentaci k pojistné smlouvě a shledal předložené dokumenty za dostatečné a úplné. Dále soud dospěl k závěru, že v žádném případě nedošlo při uzavírání smlouvy k vyvolání omylu u spotřebitele anebo vůbec, že by došlo k omylu při samotném uzavírání této písemné smlouvy.

„Bez zajímavosti není ani konstatování soudu, že spotřebitel nevyvinul ani minimální úsilí, aby se s obsahem pojistné smlouvy podrobně seznámil. Přitom ze samotné pojistné smlouvy je naprosto jasné, čeho se tato pojistná smlouva týká a že ji uzavírá na dobu 30 let. Spotřebitel se tedy nemohl dovolávat omylu ohledně obsahu smluvního vztahu na jeho straně,“ popsal mluvčí pojišťovny Generali Jan Marek.


Varování finančního arbitra!

V souvislosti s aktuální situací na trhu je důležité upozornit klienty i na nedávno zveřejněné varování finančního arbitra týkající se postoupení pohledávek ze životního pojištění obchodním společnostem, advokátům či advokátním kancelářím.

Finanční arbitr při rozhodování sporů ze životního pojištění totiž opakovaně zjistil, že na finančním trhu vystupuje obchodní společnost, potažmo advokáti či advokátní kanceláře, kteří při řešení sporů s pojišťovnou uzavírají se spotřebiteli smlouvy, kterými spotřebitelé „prodávají" těmto podnikatelům své ukončené pojistné smlouvy, a následně o nich vedou jménem spotřebitelů bez jejich vědomí řízení před finančním arbitrem, nebo uzavírají smlouvy o vysoké odměně za zastupování v řízení před finančním arbitrem, které je bezplatné. Byť jsou spotřebitelé vázáni mlčenlivostí pod hrozbou vysoké peněžité sankce, někteří se na finančního arbitra obrátili s žádostí o pomoc.

Arbitrovi několik desítek spotřebitelů potvrdilo, že uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky „prodali" svoji pojistnou smlouvu, kterou před prodejem vypověděli, resp. pojištění sjednané touto pojistnou smlouvou zaniklo. Tito spotřebitelé nyní vůbec netuší, proč, kdo a za jakým účelem vede jejich jménem řízení před finančním arbitrem, když „prodejem" pojistné smlouvy považovali vztah s pojišťovnou za uzavřený.

Podle zjištění arbitra už tyto smlouvy o postoupení pohledávek uzavřely stovky spotřebitelů, jejichž jménem se vedou nebo budou vést řízení před finančním arbitrem. Finanční arbitr nezpochybňuje právo spotřebitele postoupit svoji pohledávku z pojistné smlouvy, a to ani na podnikatele (obchodní společnost). Postoupením pohledávky se však ze sporu spotřebitele fakticky stává spor mezi dvěma podnikateli, obchodní společností a pojišťovnou, tedy spor mimo působnost a příslušnost finančního arbitra.


Finanční arbitr proto nyní činí kroky směřující k odhalení případů postoupených pohledávek z pojistných smluv a k ukončení těchto řízení, která před finančním arbitrem probíhat nemají. V případě, že by finanční arbitr rozhodl spor, ke kterému není příslušný, postupoval by v rozporu se zákonem. Spotřebitelé, kteří postoupili pohledávky ze svých pojistných smluv, by si měli ověřit, zda není jejich jménem vedeno řízení u finančního arbitra, případně u obecného soudu.

Finančnímu arbitrovi současně několik desítek spotřebitelů potvrdilo, že uzavřeli s podnikatelem (obchodní společností) příkazní smlouvu. V těchto smlouvách zmocňuje spotřebitel obchodní společnost, aby sehnala advokáta a zařídila vymáhání domnělých nároků z pojistné smlouvy. Tyto smlouvy se vyznačují složitě nastavenými vztahy mezi spotřebitelem, obchodní společností a advokátem, včetně úplaty za poskytované služby. Zjednodušeně řečeno, veškeré vymožené peněžní prostředky jdou primárně na účet obchodní společnosti, která si z nich ponechá téměř 50 %, a až zbylou částku vyplatí spotřebiteli.

Spotřebitel se tak zavazuje obchodní společnosti a potažmo advokátovi hradit náklady i za řízení před finančním arbitrem, které je jinak zcela bezplatné. Spotřebitel se zavazuje obchodní společnosti hradit náklady i v případě, kdy se rozhodne závazek z příkazní smlouvy předčasně ukončit. Současně se pod smluvní pokutou zavazuje k naprosté mlčenlivosti o této smlouvě. Ačkoliv má finanční arbitr za to, že takový typ příkazní smlouvy je nemravný, není příslušný k posouzení její platnosti. Spotřebitel by se musel obrátit na obecný soud.


Rovněž podle České asociace pojišťoven se situace kolem IŽP snaží využít skupina advokátů. Obrací se na klienty pojišťoven a slibuje jim vrácení investovaných financí. Za tímto účelem šíří v médiích poplašné zprávy o neplatnosti stovek tisíc až milionů smluv, a to i přesto, že žádná neplatnost celých balíků smluv neexistuje a nálezy finančního arbitra nelze považovat za precedenty.

ČAP považuje snahy těchto advokátních kanceláří a těch, kteří je zastupují, za vysoce tendenční. Vyvoláváním paniky se pokoušejí vytvořit kauzu a získat co nejvíce klientů. Podobně tomu bylo například u nechvalně známé kauzy kolem poplatků za hypoteční úvěry. „Tyto iniciativy klientům slibovaly vyhrané soudní spory. Výsledkem však byly náklady na právní zastoupení a náhrady soudních řízení u prohraných sporů. I s ohledem na tuto zkušenost bych klientům pojišťoven doporučil, aby byli velmi obezřetní, pokud se na ně s nabídkou zastupování obrátí právní kanceláře. I s ohledem na rozhodnutí soudu mohou být výsledkem prohrané spory a klienti budou muset hradit náklady na právní zastoupení i soudní řízení,“ varoval výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.

Z důvodu osvěty veřejnosti také Česká asociace pojišťoven spustila web sporyozivotko.cz, na kterém vysvětluje funkci investičního životního pojištění, informuje o soudních rozhodnutích ve věci neplatnosti smluv IŽP a publikuje názory odborníků z oblasti financí, pojištění a práva na tuto problematiku.

Zdroj: www.opojisteni.cz

 

Kontakty

CENTRÁLA

OK KLIENT a.s.
Jihlavská 796/7a
625 00 Brno

Telefon: +420 549 211 217
E-mail: [obfuscate_1_|99|105|98|102|56|110|107|101|103|99|96|106|107|38|98|122]

Sociální média
 

BROKER POOL

Ing. Ondřej Vaverka
Telefon: +420 724 432 112
E-mail: [obfuscate_1_|105|105|96|105|93|105|46|112|92|112|96|110|98|89|63|111|101|102|102|100|97|101|108|45|99|116]

SÍDLO

OK KLIENT a.s.
IČO: 291 85 114
Mánesova 3014/16
612 00 Brno

Sociální média
 

Kontaktujte nás